Euroregion byl založen podpisem smlouvy o vytvoření česko-polského Euroregionu Glacensis dne 5.12.1996 v Hradci Králové. Podpisem smlouvy o vytvoření společného Euroregionu Glacensis, uzavřené mezi Sdružením měst a obcí Pomezí Čech, Moravy a Kladska na české straně a Sdružením obcí Kladské oblasti na polské straně, bylo završeno několikaleté úsilí o rozvoj vzájemné přeshraniční spolupráce na obou stranách hranice. Byl tak položen základní kámen vzniku největšího česko-polského euroregionu. Sídlo české části sdružení a sekretariátu je v Rychnově nad Kněžnou. Sídlo polské části sdružení a sekretariátu je v Kladsku.
Hlavním cílem Euroregionu Glacensis je podpora česko-polské přeshraniční spolupráce a rozvoje příhraničního území, která jsou spjata úzkými geografickými a historicko-politickými vazbami. Euroregion Glacensis zahrnuje území okresů Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, Trutnov, Jičín, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Pardubice, Jeseník a Šumperk na české straně a sdružení měst a obcí okresů Kłodzko, Ząbkowice, Wałbrzych, Strzeliń a Dzierżoniow na polské straně. Euroregion má k počátku roku 2013 na české straně celkem 109 členských měst a obcí. Specifikou je také členství krajských samospráv Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého kraje. Na polské straně je selkem 34 členských měst a obcí a 3 okresy. Název Glacensis je odvozen od latinského názvu pro „Kladsko“, které symbolizuje společné historické vazby tohoto území.
Trvalým úkolem Euroregionu Glacensis zůstává překonávání předsudků a bariér vytvořených v minulém období a napomáhání integraci na principech subsidiarity v rámci procesu Evropské integrace České republiky a Polska, navrácení funkce státní hranice nejen jako konce suverénního území státu, ale zejména jako mostu pro setkávání a spolupůsobení dvou národů, které využívají toto specifické geografické položení k zajištění dynamického rozvoje a současně k vytvoření společných trvalých prvků přátelského soužití obou národů. Touto svou úlohou se Euroregion Glacensis stává partnerem pro řešení přeshraničních otázek a tím i součástí každodenního života obyvatel příhraničí. Zasahuje do všech kulturních, sociálních, hospodářských a infrastrukturních oblastí života občanů.