Obecně o Euroregionu Praděd

Myšlenku sbližování a spolupráce mezi Polskem a Českou republikou v regionu Jeseníků přijaly a první kontakty učinily samosprávní orgány obou stran už v roce 1990. S iniciativou prvního velkého setkání přišly orgány Jeseníku, když 21. června 1991 uspořádaly konferenci s účastí zástupců měst a obcí jesenického regionu a sousedních měst a obcí Opolského vojvodství a Valbřišského vojvodství. Konference konstatovala, že přirozenou spolupráci pohraničních oblastí ztěžuje příliš těsná státní hranice a platné celní předpisy. Tyto překážky je třeba překonávat otevíráním nových hraničních přechodů a zjednodušením celních procedur. Společná předsevzetí vyžaduje rovněž ochrana životního prostředí. Nutné je utužení kontaktů lidí žijících po obou stranách hranice pořádáním a podporou společných záměrů v oblasti turistiky, sportu, kultury a osvěty. Bylo konstatováno, že zárukou rozvoje hospodářské spolupráce jsou přímé kontakty podniků, které je třeba usnadnit pořádáním veletržních akcí a zřízením středisek hospodářských informací.

Završením několikaletých snah samosprávních a vojvodských orgánů a posílením už formálně probíhající spolupráce samospráv, škol, kulturních středisek, sportovních klubů a dalších společenských organizací byla rámcová smlouva o vytvoření česko-polského Euroregionu Praděd, k jejímuž podepsání došlo 2. července 1997 roku v Jeseníku. Název pochází od nejvyšší hory v okolí (Praděd – 1491 m n. m.).

Smlouvu o vytvoření Euroregionu Praděd podepsali zástupci Sdružení rozvoje obcí povodí Osoblahy a Nisské turistické unie z polské strany a pěti sdružení českých měst a obcí z okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk. V souladu s rámcovou smlouvou je cílem euroregionu podpora spolupráce obou stran při hospodářském rozvoji a zvednutí životní úrovně, územním plánování, budování a přípravě přeshraničních struktur, při ochraně životního prostředí, předcházení živelným pohromám a likvidaci jejich následků, při rozvoji výměny v oblasti kultury a turistiky, pěstování společného kulturního dědictví, usnadňování mezilidských vztahů a při sociální a humanitární pomoci.

Orgány euroregionu jsou parlament a prezídium euroregionu. Parlament – nejvyšší orgán euroregionu – na počátku tvořilo po 15 delegátů z každé národní části. V současnosti je to 20 delegátů z polské části a 18 delegátů z české části. Každá strana ze svých delegátů vybírá předsedu a dva podpředsedy. Stávají se automaticky členy prezídia euroregionu, které řídí běžnou činnost euroregionu a zastupuje ho navenek.